Zimní analytický přehled ŠPB

Zimní energetický balík

Evropská komise na konci listopadu představila obsáhlý balík energetické legislativy s názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Balík se skládá z několika oblastí. Zastřešujícím materiálem je nová směrnice o Energy Union Governance, která sjednocuje energeticko-klimatické národní akční plány v jeden integrovaný a upravuje pravidelné reportování plnění jednotlivých cílů pro období do roku 2030. Pro energetickou účinnost Komise navrhuje společný závazný cíl 30% a do popředí je postaven princip „Efficiency First.“ V oblasti OZE je cílem zajistit podíl OZE na konečné spotřebě EU v minimální výši 27 %, kdy významnou roli má sehrát nejen sektor výroby elektřiny ale i tepla. Revize směrnice o energetické náročnosti budov je zaměřena na vizi dekarbonizace budov v roce 2050 a rozvoj smart technologií. Další významnou oblastí je podoba trhu s elektřinou a především ta část, která se věnuje tzv. kapacitním mechanismům. Níže jsou představeny klíčové body z návrhů směrnic. Bližší představení pro členské firmy a diskuze nad pozicí ŠPB proběhne na plánovaném semináři, na který se lze registrovat zde.

Návrh směrnice o energetické účinnosti

  • Zachování minimálně 30% závazného cíle pro rok 2030 (čl. 1 a 3)
  • Způsob vyjádření indikativního národního cíle jako absolutní (nepřekročitelné) hodnoty primární i konečné spotřeby v roce 2030 (čl. 3)
  • Zachování povinných každoročních úspor ve výši 1,5 % z prodeje koncovým zákazníkům i zachování možnosti zvolit si alternativní schéma plnění (čl. 7). Důležitý bude i způsob výpočtu úspor vč. možnosti započítat dlouhodobé úspory a možné výjimky
  • Zachování čl. 5 – příkladné úlohy budov veřejných subjektů
  • Princip efficiency first je zdůrazňován, ale není jasné, co má ve skutečnosti znamenat

Návrh směrnice o energetické náročnosti budov

  • Strategie renovace budov jako pevná součást integrovaného klimaticko-energetického plánu
  • Není zřejmá definice požadavku „dekarbonizace budov“ v roce 2050
  • V rámci renovační strategie stanovit jasný dílčí cíl pro rok 2030
  • Zaměření na financování renovací – preference dlouhodobých programů, zavádění nedotačních mechanismů, sledování iniciativy Smart Financing for Smart Buildings
  • Dílčí zaměření na boj s energetickou chudobou (prostor pro chystaný zákon o sociálním bydlení)
  • Doporučení ke zprovoznění databáze PENB a propojení registrů
  • Zohlednění důležitosti kvality vnitřního prostředí
  • Harmonogram přípravy integrovaného klimaticko-energetického plánu
    • 1. 1. 2018 má být odevzdán EK draft, který již prošel národní a regionální konzultací
    • 1. 1. 2019 konečná verze
    • Zároveň s tím se v roce 2017 má teprve vyjednávat konečná podoba směrnice a tedy i obsahu plánu -> celkově jde o nerealistický harmonogram
  • Široké spektrum konzultací – vč. sousedních států a EK -> obava o suverenitu volby energetického mixu
  • Nejasná závaznost doporučujících připomínek Komise
  • Nejasná otázka linearity plnění cílů v oblasti OZE a EE mezi lety 2021-2030 (čl. 4)

Návrh směrnice o Energy Union Governance

Ministerstvo financí analyzovalo možné dopady „uhlíkové daně“

MF ve spolupráci s MPO a MŽP vypracovalo analýzu dopadů zohlednění environmentálních prvků v sazbách spotřebních (energetických) daní. Materiál pracuje se situací, kdy je pro sektor spalovacích stacionárních zdrojů mimo EU-ETS (většina decentrálních zdrojů – lokálních topenišť) zavedena environmentální složka daně zaměřená na produkci CO2 ve fixní výši 10 EUR/tCO2. Dopady: cena energetických produktů by se zvýšila řádově o 4 % až 15 %. U plynu pro průmysl i domácnosti je nárůst přibližně 5,8 %, nejvyšší nárůst zaznamenávají pevná paliva – u černého uhlí o 15,3 %. Analýza dále uvažuje i s odstraněním výjimky pro osvobození emisní složky daně u zemního plynu používaného pro výrobu tepla domácnostmi a domovními kotelnami. Průměrný nárůst výdajů na osobu a rok je kalkulován o 231 Kč. V případě zachování výjimky pro zemní plyn pouze 43 Kč. Největší dopady by opatření mělo na vlastníky rodinných domů, kterým by vzrostly výdaje o 447 Kč/osobu/rok (0,34 %).  Naopak nejméně by byly ovlivněny domácnosti v družstevním bydlení, kterým by peněžní výdaje vzrostly o 99 Kč/osobu/rok. Při zachování výjimky pro plyn by to bylo 90 Kč a 5 Kč na osobu a rok. Zavedení této „uhlíkové daně“ by dle analýzy mělo přispět k plnění cílů ČR v oblasti snižování emisí mimo EU-ETS v rámci ESD, snižování spotřeby v rámci směrnice o energetické účinnosti a zároveň motivovat k vyššímu využívání OZE.
Vláda materiál vzala na vědomí, nicméně nelze očekávat, že by se v období před volbami některá ze stran profilovala na návrhu zákona, který by všeobecně zvedl ceny energií.

V ČR jsou jedny z nejnižších cen energií v EU

Spolu se zimním balíkem vydala Evropská komise řadu doprovodných materiálů. Jeden z nich porovnává maloobchodní ceny energií pro domácnosti i průmysl v zemích EU. Česká republika má jedny z nejnižších cen elektřiny pro domácnosti i průmysl, pod průměrem EU je u obou typů spotřebitelů i cena plynu a benzínu. Materiál nicméně zároveň ukazuje, že ve srovnání s ostatními patří české domácnosti mezi ty, které za energie vydávají vysoký podíl svého příjmu.

Zdroj: http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2016/CS/COM-2016-769-F1-CS-MAIN.PDF; s.6.

Cena emisních povolenek stále nízko

Výbor pro životní prostředí (ENVI) Evropského parlamentu (EP) schválil po dlouhém vyjednávání svou pozici k reformě EU-ETS, kterou v červenci loňského roku navrhla Komise. Výbor se dohodl na podpoře ambicióznějšího lineárního redukčního faktoru 2,4 % (každoroční snížení množství alokovaných povolenek, v současném období na úrovni 1,74 %, Komise navrhovala 2,2 %) a navýšení kapacity rezervního fondu (MSR). V reakci na hlasování cena povolenek mírně vzrostla. I tak ale není dle některých environmentálních organizací zajištěno, že cena povolenek výrazněji poroste dlouhodobě, neboť stávající přebytek nebude ani s jednorázovým odepsáním 800 milionů povolenek vyřešen. Plenární hlasování EP o pozici k reformě je naplánováno na únor 2017. Pak začne třístranné jednání mezi EP, Komisí a členskými státy. Aktuálně cena povolenky však stále nepřekračuje 5 EUR.

     
reklama reklama