Ptačí park, zelená fabrika, čistírna na střeše, chytré centrum a proměna Zálúčí. Nejlepší klima nápady si odnáší ceny Adapterra Awards

Pondělím 4. listopadu vrcholí prví roční celorepublikové soutěže Adapterra Aw a rds . Nadace Partnerství dnes ocenila pětici nejlepších nápadů na zvládání dopadů klimatické změny v rámci  konference Jak na sucho a horko – v e městě i v kra jině v pražském IPR CAMPu. Za nejsympatičtější projekt si veřejnost vybrala Pta čí pa rk Josefov ské l ouk y. Odborná porota pak ve čtyřech kategoriích vyzdvihla unikátní př emě nu krajin y na fa rmě Blatni čka v jihomoravském Zálúčí, chytré ostravské komunitní centrum Vši ch ni spolu, rostlinami opláštěnou halu společno sti Ž elezn ý a netradiční Dům   s mokřadní stř echou v Praze. Vítězové si jako výhru odnesli cestu za inspirativními projekty do Německa a Rakouska v celkové hodnotě 300 tisíc korun.

Do letošního ročníku se zapojilo čtyřiadvacet projektů, z nichž dvanáct vybrala odborná porota do finálového kola. „Aby byla inspirace po ruce pro každého, zařadí Nadace Partnerství všechny kvalitní projekty do přehledné online databáze . Zde lidé snadno najdou zajímavá řešení pro vlastní dům nebo rovnou celou obec. Inspirativní klimatické nápad sbíráme i napříč Evropou, databázi tak nově obohatilo i osm nesoutěžních nápadů z Polska, Maďarska a Slovenska,“ přibližuje specialista na adaptace Martin Ander.

Projekty se utkaly o vítězství ve čtyřech kategoriích – Volná krajina, Zastavěná území, Pracovní prostředí a Náš domov. Navíc se všichni finalisté zapojili do veřejného hlasování o Cenu sympatie. Tu si odnáší Ptačí park Josefovské louky, který získal 40 % všech hlasů: v součtu 4 393 z celkových 10 721. „Josefovské louky jsou asi největší projekt obnovy mokřadů u nás. Inspirativní je i vícezdrojové financování včetně veřejné sbírky,“ říká Vlastimil Karlík, odborný porotce soutěže.

Vítězem kategorie Volná krajina se stala obnova krajiny na Zálúčí u Blatničky, kde soukromý zemědělec Martin Smetana rozdělil 65 hektarů monokulturních lánů do malých políček. Navíc založil zatravněné pásy a aleje a začal pěstovat různorodou směs plodin. Opatření zabraňuje vysušování půdy, erozi a podporuje biodiverzitu. „Projekt je nejen ukázkou zodpovědného a uvědomělého přístupu k hospodaření na zemědělské půdě, ale je zajímavý také zapojením veřejnosti, osvětou a propagací pozitivního vztahu k zemědělské krajině. Je příkladem, jak lze přeměnit zemědělskou monokulturu v pestrou a odolnou krajinu,“ hodnotí projekt Zuzana Rajchlová, odborná porotkyně soutěže. Smetana za svůj nápad vedle exkurze odnáší i cenu 100 tisíc korun od hlavního partnera soutěže Nestlé Česko.

Nejlepším projektem v zastavěném území se zase stalo ostravské komunitní centrum Všichni spolu. Městský obvod Poruba osázela střechy nové budovy rostlinami, zpevněné plochy sportoviště vytvořila z materiálů, které umožňují vsakování vody do půdy. Nezapomněla ani na zadržování dešťové vody a využití tepelného čerpadla pro chlazení i vytápění. Do budoucna plánují v komunitním centru vzdělávat své návštěvníky i o možnostech adaptace na dopady změnu klimatu.

Zelená výrobní hala Železný obhájila své místo v kategorii pracovní prostředí. Výrobna na kajaky zadržuje dešťovou vodu díky zelené střeše osázené netřesky, použitou šedou vodu z výroby přečišťuje v kořenové čističce a využívá ji na splachování toalet. „Je to inspirativní koncept, který ukazuje možnosti, jak může výrobní prostředí reagovat na dopady změny klimatu, jako je sucho a vysoké teploty. Jedná se i o řešení směřující k minimalizaci negativních vlivů urbanizace na životní prostředí a vodní režim krajiny,“ vyzdvihuje na projektu odborný porotce soutěže Jakub Horecký.

První místo kategorie Náš domov obsadil netradiční Dům s mokřadní střechou v Praze. Jeho vlastník Michal Šperling si ho vyprojektoval sám. „Odvážný a inovativní projekt, který vhodně integruje adaptaci i mitigaci v omezených podmínkách urbanizovaného území, přitom podporuje biodiverzitu,“ oceňuje dům Jakub Horecký. Jedná o pasivní budovu, jejíž střechu pokrývá bujná vegetace, která slouží jako čistírna odpadní vody. Významným přínosem mezi mnoha dalšími například je, že oproti okolním střechám, které se v létě rozpalují až na 70 °C, si mokřadní rostliny na zelené střeše udržují teplotu kolem 24 °C.

Všech pět vítězů si přebralo svá ocenění během konference Jak na sucho a horko – ve městě i v krajině pořádané 4. listopadu v pražském IPR CAMPu. Součástí programu byly také přednášky odborníků a praktické ukázky technologií pro realizaci adaptačních opatření na změnu klimatu. Účastníci si tak mohli doslova sáhnout na část zelené fasády i střechy, silniční zatravňovací rošt nebo se mohli podívat, jak funguje čištění odpadní vody.

     
reklama reklama