Co ještě včera platilo, dnes může být jinak. Plné studny a bezedné zásobárny podzemní vody již v některých lokalitách zdaleka nejsou samozřejmostí. Ne nadarmo se říká České republice střecha Evropy – zásoby vody v řekách, rybnících, a především podzemí se doplňují pouze z dešťových srážek, kterých není dostatek. Žádná řeka do naší země nepřitéká, naopak veškerá voda odtéká k našim sousedům. Jako důsledek klimatických změn se stále častěji, především pak v posledních 5 letech, potýkáme s obdobím sucha. Dle expertů je sucho, podobně jako druhý extrém povodně, jev, se kterým společnost musí počítat, neboť nás bude sužovat stále častěji. Čím dál obtížněji získávaná surová voda přináší nepříjemný důsledek v podobě zdražování vody. Jestliže v roce 1990 stál kubík vody 80 haléřů, pak v roce 2019 téměř 90 Kč. Jak se na období sucha připravit a co může dělat každý z nás?
Vodárenství, tedy příprava pitné vody, má v naší zemi velmi dlouhou tradici. Málo kdo si to uvědomuje, ale připojením našich bytů a domů k veřejným vodovodům jsme získali službu přinášející přístup nadneseně řečeno k téměř neomezenému množství vody s velmi vysokou kvalitou. Tento luxus je výdobytkem až posledních desítek let a umožňuje kromě pohodlí zlepšit především hygienické a zdravotní podmínky. Vody nejvyšší jakosti si tak i nyní užíváme nejen na piti a osobní hygienu, ale i na pohodlný odnos odpadu v podobě splachování toalet, napouštění bazénů, ale i závlahu zeleně či čištění ulic. Potřeba udržet takto vysoký standard a stále větší spotřeba s sebou však nese i negativní důsledek, a to nárůst ceny.
Pražské domácnosti dle statistik spotřebují nejvíce vody v celém Česku. Podle Pražských vodovodů a kanalizací je to v posledních letech něco málo nad 100 litrů na osobu a den. Oproti tomu ve Zlínském kraji se spotřebuje o 30 litrů na osobu méně. Z pohledu aktivit nejvíce vody potřebujeme na osobní hygienu, a to asi 40 %. 25 % pak na splachování WC, 16 % na úklid, 10 % na vaření, pití a mytí nádobí, 5 % na zalévání a 4 % seberou ostatní aktivity, kam se schovává i napouštění bazénů.
Logickou reakcí, jak snížit spotřebu vody, umožnuje technologický pokrok v podobě úsporných baterií a sprchových hlavic, splachováni s možností dvou tlačítek, myčky nádobí, úsporné pračky apod. K další zásadní úspoře můžeme dojít, když si upřímně odpovíme na otázku – opravdu potřebujeme pro splachování, tedy odnos odpadu z naší domácnosti, vysoce kvalitní pitnou vodou? Ve společnosti Skanska Reality jsou přesvědčeni o tom, že nikoli. Právě pro splachování hledají v rezidenčních projektech alternativy, jak pitnou vodu plně nahradit. Systém šedé vody, který již více než rok funguje v bytovém domě Botanica K, spočívá v zachycení vod z umyvadel, sprch a van, jejich vyčištění a samozřejmě hygienickém zabezpečení v samotné budově a následné využití na spláchnutí toalet. Dům a každý z obyvatel tak ušetří čtvrtinu finančních nákladů než obyvatel konkurenční stavby. Další alternativou, jak uspořit pitnou vodu, je například splachování vodou z vrtu, která je plánována u poslední etapy karlínského projektu Port Karolína D, který bude mj. splňovat přísná kritéria vlivu budovy na životní prostředí dle mezinárodní certifikace BREEAM.
Vedle zmiňovaných instalací úspornějších technologií v domácnosti, lze pitnou vodu šetřit také zachycením a následným využitím dešťové vody. Tu lze využít například u závlahy zeleně, tedy zahrádky či veřejného prostoru v okolí. Pro doplňování zásob podzemní vody je potřeba s naším jediným zdrojem – dešťovou vodu co nejlépe hospodařit a zpomalovat její odtok. To docílíme například výstavbou různých typů poldrů a akumulačně retenčních nádrží, které nenechají vodu při srážkách odtéct, ale naopak pomohou s jejím vsáknutím do půdy.