COP31: Evropská unie se v Antalyi zaměří na elektrifikaci, energetickou účinnost a budovy
Konference COP31 proběhne 9.–20. listopadu 2026 v turecké Antalyi. Evropská unie bude mít společný pavilon s irským předsednictvím v Radě EU. WorldGBC jednala s Generálním ředitelstvím pro energetiku (DG ENER) o společných aktivitách: DG ENER zatím nemá potvrzenou delegaci, WorldGBC ale usiluje o osobní setkání a zapojení zástupců Komise do svých akcí.
Rada EU schválila vyjednávací pozici pro COP31 12. října. Pozice volá po urychlení čisté elektrifikace, ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení tempa zlepšování energetické účinnosti a mezi priority řadí odolná města a budovy a cirkulární ekonomiku. Během konference, 11. listopadu, má Komise zveřejnit i Circular Economy Act.
Projev o stavu Unie: klimatické cíle platí, přichází rámec pro klimatickou odolnost
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém letošním projevu o stavu Unie označila změnu klimatu a umělou inteligenci za dva zásadní body zlomu, na nichž bude záviset budoucí prosperita a bezpečnost Evropy. Připomněla, že Evropa se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa, a potvrdila, že EU na svých klimatických cílech trvá.
Zdůraznila, že EU potřebuje snižování emisí i adaptaci zároveň a že se obě oblasti mají vzájemně posilovat. Komise proto představí nový rámec pro klimatickou odolnost, který určí 100 nejzranitelnějších území v Evropě a posoudí, na jaké úrovni je třeba jednotlivá rizika řešit. Pro energetickou nezávislost a nižší ceny energií je podle předsedkyně klíčová elektrifikace Evropy.
Pro Českou republiku je téma relevantní ve vazbě na adaptaci budov na vlny veder a na roli renovací a elektrifikace vytápění při snižování závislosti na dovážených fosilních palivech.
Circular Economy Act: Komise ho zveřejní v listopadu, evropská síť GBC má jasné požadavky
Circular Economy Act (CEA) má Komise představit 11. listopadu 2026. Zaměřit se má na roztříštěný výklad odpadové legislativy, který narušuje jednotný trh s recyklovatelnými materiály, na nízkou konkurenceschopnost druhotných surovin, nedostatek standardizovaných dat o recyklovatelnosti a složení materiálů i na ztráty cenných a kritických surovin kvůli slabé vymahatelnosti a neefektivnímu sběru a třídění. Část opatření může přinést změna rámcové směrnice o odpadech a směrnice o skládkách. Zvažují se také harmonizovaná kritéria pro konec odpadu (end-of-waste), fiskální nástroje, kritéria pro veřejné zakázky, cíle pro podíl recyklovaných materiálů či digitalizace povolování.
Stavební a demoliční odpad tvoří téměř 40 % všech odpadů v EU. Podle Společného výzkumného střediska (JRC) by lepší opětovné využití a recyklace tohoto odpadu mohly ušetřit až 52 Mt CO₂e ročně a přinést úspory až 19,5 mld. EUR. WorldGBC Europe Regional Network, sdružující 26 národních GBC s více než 5 000 členskými organizacemi, proto předložila stanovisko s návrhy ve třech oblastech:
Regulace: harmonizované evropské normy a certifikace pro druhotné stavební materiály (kritéria end-of-waste, normy pro opětovné použití a recyklaci, ukazatele cirkularity, pojistitelnost opětovně použitých materiálů); postupné celoevropské cíle pro cirkularitu ve stavebnictví; povinné audity před demolicí a standardy selektivní demolice; národní cestovní mapy cirkularity budov s mezníky pro roky 2030 a 2040 a vizí nulového odpadu v roce 2050; postupný zákaz skládkování stavebních a demoličních odpadů, které nejsou nebezpečné, a harmonogram směřující k zákazu spalování. Požadavky mají být provázané napříč CEA, rámcovou směrnicí o odpadech, EPBD, nařízením o stavebních výrobcích a nařízením o přepravě odpadů.
Informace a standardy: podpora urban miningu, digitálních inventářů materiálů a nástrojů jako BIM; metodické vedení Komise k plánování regionálních center pro opětovné použití a recyklaci a k budování regionálních dodavatelských řetězců; jednotné metody výpočtu a ověřování obsahu recyklovaných a opětovně použitých materiálů včetně přesnějších definic, aby se energetické využití nebo zásypy nevykazovaly jako recyklace; společná kritéria pro prokazování environmentálních a bezpečnostních vlastností materiálů pro pojišťovny a financující instituce; rozvoj kapacit a dovedností v oboru.
Pobídky a financování: využití evropských fondů, dotací a daňových úlev pro infrastrukturu demontáže, sběru, třídění a opětovného použití; sladění finančních rámců s hierarchií nakládání s odpady; povinná kritéria cirkularity pro veřejné i soukromé projekty financované z fondů EU; zavedení prahových hodnot pro snižování spotřeby materiálů (navázaných na Level(s)) do taxonomie EU; rekvalifikace pracovníků z ESF+ a Fondu pro spravedlivou transformaci.
Po zveřejnění návrhu WorldGBC porovná text s doporučeními sítě a vydá společné stanovisko.
Pro Českou republiku bude důležité sledovat, jak CEA ovlivní nakládání se stavebními a demoličními odpady, trh s recyklovanými stavebními materiály a návaznost na požadavky EPBD na výpočet uhlíkové stopy budov v celém životním cyklu.
Balíček zjednodušení pravidel pro bydlení: stanovisko sítě odesláno
Výzva Komise k předložení podkladů k balíčku zjednodušení pravidel pro bydlení (Housing Simplification Package) byla otevřená do 30. září. Zúčastněné strany v ní mohly navrhovat zjednodušení evropské regulace a upozornit na případy, kdy členské státy či regiony jdou nad rámec unijních požadavků (tzv. gold-plating).
WorldGBC European Regional Network ve svém stanovisku doporučila, aby se zjednodušení zaměřilo na odstranění zbytečné administrativy a duplicit, ale zachovalo požadavky na ochranu životního prostředí a energetickou náročnost. EPBD by podle sítě neměla být znovu otevírána – prioritou má být podpora její konzistentní národní implementace. Circular Economy Act by pak měl přispět k harmonizaci pravidel cirkularity v EU. Návrh balíčku Komise předloží ve druhém čtvrtletí 2027.
Pro Českou republiku je téma relevantní ve vazbě na zrychlení povolovacích procesů a na to, aby zjednodušování pravidel neoslabilo požadavky na kvalitu renovací.
ETS a ETS2: členské státy jsou rozdělené, Česká republika mezi zastánci větší flexibility
Jednání o revizi systému EU ETS, kterou Komise navrhla 17. července, pokračují a členské státy zůstávají rozdělené. Itálie, Česká republika a Polsko požadují větší flexibilitu s ohledem na konkurenceschopnost a dostupnost energií, zatímco Dánsko, Švédsko, Finsko, Španělsko, Portugalsko, Nizozemsko a Lucembursko podporují zachování vysokých klimatických ambicí.
Debata se týká i budov: několik států chce znovu otevřít ETS2, který zavádí cenu uhlíku na paliva pro budovy a silniční dopravu, proti jeho oslabení se staví Dánsko, Švédsko, Finsko a Nizozemsko. ETS2 má být plně spuštěn v roce 2028. Zastánci silné ceny uhlíku ji považují za důležitý signál pro investice do elektrifikace a čisté energie, druhá strana argumentuje potřebou flexibility tam, kde zatím nejsou dostupné cenově přijatelné čisté alternativy. EU a Spojené království údajně dokončily jednání o propojení svých systémů obchodování s emisemi, oficiální oznámení se očekává na příštím summitu EU–UK.
Pro Českou republiku je klíčové, aby případná flexibilita ETS2 nevedla k oslabení signálu pro renovace a přechod na čisté vytápění a aby byly výnosy z ETS2 a Sociálního klimatického fondu včas nasměrovány na podporu zranitelných domácností.
Klimatické předpisy po roce 2030: návrh v prosinci
Komise plánuje představit klimatický rámec EU po roce 2030 9. prosince. Aktualizuje národní cíle snižování emisí a reviduje nařízení o správě energetické unie, které zajišťuje plnění klimatických cílů členskými státy. Očekává se i předpis o mezinárodních uhlíkových kreditech, které bude možné využít až pro 5 procentních bodů cíle EU pro rok 2040. Budoucí závazné národní cíle už pravděpodobně nebudou rozlišovat mezi jednotlivými sektory. Zatím není jasné, zda balíček zreviduje i směrnice o energetické účinnosti a obnovitelných zdrojích.
Rozpočet EU 2028–2034: navrhované škrty a konec samostatného programu LIFE
Vyjednávání o rozpočtu EU, tedy víceletém finančním rámci (VFR), jsou obtížná. Irské předsednictví ve svém posledním návrhu počítá se snížením rozpočtu EU na období 2028–2034, který navrhla Komise, o 159 mld. EUR (zhruba 8 %), z toho 75 mld. EUR v oblasti konkurenceschopnosti. Program LIFE by v nové architektuře zanikl jako samostatný program a environmentální a klimatické projekty by soutěžily o prostředky v rámci větších nástrojů. Kohezní politika je naopak před škrty chráněna. Rozpočet sice obsahuje celkový cíl vynaložit 35 % na klima a životní prostředí, kombinace nižších výdajů na konkurenceschopnost a méně vyhrazených prostředků na životní prostředí ale vyvolává otázky, kolik investic se nakonec dostane k renovacím, elektrifikaci, cirkularitě a odolnosti.
Pro Českou republiku, která pro financování renovací výrazně využívá evropské zdroje, bude podoba příštího víceletého rozpočtu zásadní.
Datová centra: společný systém hodnocení a konzultace k MEPS
EU navrhla společný systém hodnocení pro datová centra s příkonem nad 500 kW. Má zajistit transparentní informace o skutečné spotřebě energie a vody a zohlednit přínos datových center pro síť, například využití odpadního tepla nebo výrobu čisté energie. Do 14. prosince probíhá také veřejná konzultace k celoevropským minimálním standardům energetické náročnosti (MEPS) pro datová centra.