Zero Carbon Roadmap 2.0: Kam se posunula dekarbonizace českého stavebnictví

Vydáváme aktualizovanou verzi Zero Carbon Roadmap – Cesta ke klimaticky neutrálním budovám v České republice, která si klade za cíl doplnit aktuální vývoj a další příklady z praxe. Se svými případovými studiemi se pochlubili např. CPI PG, CTP Invest, Daikin, či SKANSKA a celkem 22 ambasadorů/ek přijalo pozvání podpořit misi transformace odvětví k větší udržitelnosti.

Česká verze Zero Carbon Roadmap 2.0 ke stažení zde.

Anglická verze Zero Carbon Roadmap 2.0 ke stažení zde.

Co v publikaci naleznete:

• Kapitola 1 - Ambasadoři šetrného stavebnictví
• Kapitola 2 - Datová analýza
• Kapitola 3 - Politicko-strategická analýza
• Kapitola 4 - Firemní přístupy k udržitelnosti ve stavebnictví
• Kapitola 5 - Bariéry transformace českého stavebnictví

Příloha - Případové studie:

• LCA v praxi CPI Property Group: co ukazují analýzy rezidencí, kanceláří a retailu
• Udržitelnost dává projektům CTP duši: když se inovace, komunita a respekt k přírodě propojí, vznikají skutečně živá místa
• Metodika TOP 15 % energeticky nejúspornějších budov v ČR - Česká spořitelna, CEVRE
• Tepelné čerpadlo s plynovou bivalencí: efektivní cesta ke snížení spotřeby a emisí v rodinném domě - Daikin, Refsite
• Udržitelné bydlení na brownfieldu: energeticky úsporný bytový dům Alfred od Skanska Residential

Úvod

Dekarbonizace stavebnictví se v posledních letech zásadně posunula – z dlouhodobé vize se stává konkrétní implementační úkol. Aktualizovaná Zero Carbon Roadmap 2.0 proto nepřináší další „novou strategii“, ale dvouletý analytický update, který hodnotí, kde se české stavebnictví skutečně nachází, jaké má možnosti a kde naráží na systémové limity. Roadmapa vychází z kombinace aktualizace dat po dvou letech od vydání původní verze, analýzy politického a legislativního rámce, průzkumu mezi firmami a příkladů dobré praxe. Výsledkem je indikace pokroku ale i pojmenování oblastí, které zůstávají výzvou.

Největší bariéry: lidé, data a koordinace

Jedním z nejdůležitějších závěrů Zero Carbon Roadmap 2.0 je, že hlavní bariéry nejsou technologické, ale strukturální. Českému stavebnictví dnes chybí:

• kvalifikované kapacity (řemeslníci, projektanti, LCA specialisté),
• jednotná metodika a datová infrastruktura pro WLC a EPD,
• a silná institucionální koordinace napříč resorty.

Tempo renovací se navíc pohybuje kolem 1 % ročně, zatímco evropské cíle vyžadují alespoň 3 %. Bez systematického vzdělávání, rekvalifikací a lepší projektové přípravy nebude možné tento rozdíl překlenout.

Evropská legislativa v tomto ohled hraje významnou roli - např. EPBD IV, či nové nařízení CPR, zásadně rozšiřují pohled na udržitelnost budov: od energetické náročnosti směrem k celkovým emisím v životním cyklu (Whole-Life Carbon), práci s materiály, daty a transparentním reportingem. O to více bude důležité zajistit hladkou spolupráci mezi jednotlivými ministerstvy, která jsou za transpozici a dopady evropské legislativy odpovědné.

Setrvalý pokles emisí

Z hlediska datové analýzy Česká republika dosáhla výrazného snížení emisí skleníkových plynů – oproti roku 1990 o 47 %. Tento trend je výsledkem kombinace energetické transformace, modernizace průmyslu i vnějších ekonomických vlivů.

Sektor budov se na národních emisích podílí celkem 36% (z toho přibližně 9 % přímými emisemi (spalováním paliv v budovách) a dalšími cca 27 % jako nepřímé emise (výroba stavebních materiálů, výroba elektřiny a tepla do budov). Přestože energetická náročnost budov dlouhodobě klesá, roadmapa poukazuje, že největší potenciál úspor zatím není plně využit, a to především v oblasti zmiňovaných renovací a práce se stávajícím fondem budov.

Zabudovaný uhlík

Zásadní posun oproti minulosti představuje důraz na zabudované emise. Analýza potvrzuje, že u nových budov dnes mohou tvořit přibližně 40 % celkové uhlíkové stopy v celém životním cyklu. To znamená, že samotná energetická efektivita v provozu už nestačí.

Související případovou studii v měření zabudovaného a provozního uhlíku nabídlo CPI Property Group, kterou najdete na straně 56.

Roadmapa dále poukazuje, že snižování zabudovaného uhlíku vyžaduje:

• systematickou práci s LCA a EPD,
• promyšlenou volbu materiálů a konstrukčních systémů,
• cirkulární přístup k návrhu, výstavbě i demolici,
• a kvalitní data dostupná v raných fázích projektu.

Bez těchto kroků nebude možné dlouhodobé klimatické cíle splnit, ani kdyby byly budovy v provozu téměř bezemisní.

ETS, ETS2 a investiční impuls pro sektor budov

Roadmapa 2.0 se věnuje i roli EU ETS, který dnes pokrývá téměř polovinu emisí v ČR a je klíčovým motorem modernizace energetiky a průmyslu. Připravovaný ETS2, platný od roku 2028, poprvé výrazně zasáhne také sektor budov a dopravy. Analýza ukazuje, že ETS2 může přinést významný investiční impuls do renovací, dostupného bydlení a modernizace budov, s potenciálně pozitivním dopadem na ekonomiku i zaměstnanost. Zároveň však roadmapa upozorňuje, že reálný efekt bude záviset na národní implementaci.

Co už funguje: role lídrů trhu a dobré praxe

Pozitivním zjištěním roadmapy je, že část trhu je na změnu připravena. Analýza mezi oborovými lídry ukazuje rostoucí počet firem, které:

• sledují uhlíkovou stopu projektů v celém životním cyklu,
• pracují s prefabrikací a cirkulárními demolicemi,
• využívají digitální nástroje (BIM, BMS),
• a systematicky zapojují environmentální prohlášení o produktu (EPD) do rozhodování.

Tyto projekty dnes fungují jako laboratoř budoucí praxe a ukazují, že nízkouhlíkové stavebnictví je v českých podmínkách reálně dosažitelné.

Závěr

Zero Carbon Roadmap 2.0 uzavírá, že české stavebnictví má všechny předpoklady stát se jedním z klíčových motorů klimatické transformace. Úspěch však nebude záviset na dalších strategiích, ale na schopnosti propojit data, regulaci, financování a praxi. Roadmapa proto slouží jako praktický podklad pro rozhodování – pro veřejnou správu, investory i firmy, které chtějí reagovat na evropské požadavky a zároveň využít příležitosti, které transformace stavebnictví přináší.