Stavby a jejich provoz způsobují třetinu emisí skleníkových plynů na světě a jejich vliv na planetu se již nedá popírat. „I tak konzervativní obor, jakým je stavebnictví, proto musí začít myslet udržitelně. Architekti a projektanti musí navrhovat domy šetrné k životnímu prostředí a investorům se musí vyplatit je stavět. Jinak se k uhlíkové neutralitě ani nepřiblížíme,“ podotkla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda k tématu konference Rethink Architecture: Sustainable Concept, kterou Rada uspořádala ve spolupráci s Centrem architektury a městského plánování.
Potřebu šetrných přístupů si přitom uvědomuje především mladší generace. Mladý brněnský architekt Ondřej Chybík zdůrazňuje ve svých návrzích především to, jak důležitou roli hraje architekt při snižování ekologické stopy staveb. „Architekt je jako dirigent orchestru a musí počítat se všemi nástroji,“ říká. Šetrnost je podle něj důležitým kritériem například při výběru použitých materiálů. Vedle energetické náročnosti výroby by podle něj měl architekt při výběru materiálů zvažovat také jejich dopravu a recyklovatelnost po ukončení životního cyklu budovy.
Kromě nové výstavby, kde by šetrné přístupy měly být v dnešní době samozřejmé, a to jak na greenfieldech, tak především u velkých projektů na brownfieldech, Chybík zdůraznil také význam kvalitních rekonstrukcí: „Ty jsou totiž ještě větší zelenou výzvou než nová výstavba. Architekt může přispět k tomu, že se stavba nezbourá, protože bourání vždycky vytváří obrovskou ekologickou stopu,“ vysvětlil na konferenci na příkladu přestavby bývalé trafostanice v horizontu Znojma na vinotéku.
Chytrá města jsou udržitelná
„Maximální kvalita života s minimální spotřebou zdrojů – to je Smart City, jak ho vnímám já," uvedl Michal Kuzmič z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. Typickým příkladem využití těchto principů smart cities jsou tzv. energeticky plusové čtvrti, které vyprodukují v konkrétní lokalitě více energie, než spotřebují. Například Hunziker Areal ve švýcarském Curychu pro 1200 obyvatel pokrývá 100 procent své potřeby tepla odpadním teplem z datového centra.
Skvělým hybatelem trhu směrem k šetrným řešením jsou environmentální certifikace jako LEED či BREEAM, které se staly již téměř samozřejmostí u prestižních kancelářských novostaveb. „V Praze již dnes v podstatě nevznikají kancelářské budovy, které by neusilovaly o certifikace. Větší důraz se také klade na certifikace zaměřené na vnitřní prostředí, jako je certifikace WELL," dodala Karolína Dvořáková z České rady pro šetrné budovy, která za firmu ZERO Architecture představila všechny dnes již běžně používané certifikáty.
V takovém šetrném městě samozřejmě nelze zapomínat na zeleň, která je velmi důležitá i v procesu participace. V ní zdůraznil roli architekta představitel CAMP Milan Brlík. "Pokud přijdete ke komunitě a něco s nimi zasadíte, dostanete je do hry," řekl zahradník a autor krajinářských řešení Ondřej Fous. Podle něj je zásadní pracovat s krajinou ve městě, podporovat modrozelenou infrastrukturu a biodiverzitu.
Cílem České rady pro šetrné budovy je mimo jiné i edukace veřejnosti v tématech šetrné výstavby. Veřejné debaty jako Rethink Architecture proto Rada plánuje i do budoucna. Ta nejbližší s názvem Rethink Architecture: Water s tématem zadržování vody v krajině i v okolí staveb, zelených střech a hospodaření s vodou v budovách se uskuteční již 9. dubna opět v CAMP.