Nový předseda České rady pro šetrné budovy Karel Fronk: „Value for money“ aneb Nejsme tak bohatí, abychom mohli kupovat levné věci…

Karel Fronk: Je vedoucím oddělení Udržitelný rozvoj ve společnosti SKANSKA, kde odpovídá za aktivity společnosti v oblasti udržitelnosti, zejména v oblasti green business, ochrany životního prostředí, řízení managementu energetiky a podpory komunity. Ve společnosti SKANSKA působí od roku 2004, od počátku se věnoval oblasti ochrany životního prostředí, integrovaným systémům řízení, hodnocení životního a ekonomického cyklu či cirkulární ekonomice. Předtím než nastoupil do společnosti SKANSKA se věnoval Místní agendě 21 a Udržitelnému rozvoji v Českém ekologickém ústavu.

Česká rada pro šetrné budovy nyní na kulatých stolech nově nastavuje své strategické úkoly a směřování do dalšího období. O plánech dalšího rozvoje Rady jsme mluvili s nově zvoleným předsedou představenstva Rady Karlem Fronkem.

Jaká je priorita činnosti Rady v letošním roce?

Výrazně se mění postoj veřejnosti i byznysu ke globální změně klimatu, dostupnosti přírodních zdrojů. Digitalizace a moderní technologie se ve stavebnictví projevují čím dál tím více. A to vše přispívá ke změně trhu a poptávky. Také hlas mladé generace je mnohem více slyšet. Svět se zkrátka mění. A Rada musí být součástí této změny. Musí reagovat pružně a musí umět tuto změnu ovlivňovat nebo řekněme moderovat ji směrem k poptávce po udržitelných, efektivních řešeních a přístupech.

To ale Rada dělá dlouhodobě…

Ano. Oslavili jsme 10 let na trhu a v tom vidím velké zadostiučinění, zejména pro všechny, kteří se podíleli na vzniku Rady, jejím tematickém a odborném zaměření. Je skvělé říct, že se díky Radě razantně zvedla úroveň povědomí a zájmu o šetrné stavebnictví, a to nejen v České republice.

Zdá se vám tedy, že povědomí je již vybudované a nyní by se úsilí Rady mělo vrhnout jiným směrem? Kam?

Stavebnictví je obor plynoucí po tisíciletí, měnil se po staletí a nyní zažívá změny v desetiletých cyklech. My se nikam „nevrháme“… Důkladně a s odpovědností se ale chceme věnovat podpoře nastavení kvalitní legislativy a standardů v našem oboru. V tomto záměru úspěšně kooperujeme s Šancí pro budovy.

Mělo by se v souvislosti s globálními změnami, o kterých mluvíte, změnit i základní zacílení strategie Rady?

Měli bychom se pustit do přímočařejších akcí souvisejících nejen s propagací šetrného stavebnictví. Kladu si otázku, v jakém milníku se nacházíme na cestě k „Vizi nula“ – kterou jsme si před lety vytyčili. Ale to je samozřejmě otázka, kterou budeme diskutovat v rámci představenstva a podkladem budou výstupy z tematických kulatých stolů, které právě probíhají.

Očekáváte, že se letos objeví nějaké nové téma?

Do nového roku vstupujeme posíleni i o člena z finančního sektoru. Přidala se ČSOB. Je to velmi dobrá zpráva, protože v Radě nám chyběl zástupce finančního sektoru. Nyní se "zelené" financování stává klíčovou hnací silou šetrného – udržitelného podnikání a je již daleko běžnější než v minulosti. Vstup ČSOB je určitě dobrým impulsem pro to, abychom téma zeleného financování nastolili se vší vážností.

A na jakých tématech bude Rada hlavně pracovat, co plyne z kulatých stolů?

Brownfieldy jsou jedním z hlavních témat a budou i do budoucna. Zde by, jak zaznělo, Rada měla usilovat o zprostředkování diskuse mezi samosprávami a developery, vytvořit platformu, kde se mohou tyto strany potkávat a díky moderování této diskuse vznést požadavky na uplatnění šetrných technologií a principů při výstavbě na brownfieldech.

V hospodaření s vodou nám jde o prosazení komplexního pohledu na nakládání s vodou ve stavebnictví. Jsem přesvědčen, že do společensky a environmentálně důležitého tématu přinášíme za naši oblast relevantní návrhy do budoucna. Daří se to.

Skvěle se povedly projekty Zdravé kanceláře v rámci Art of Space, Zdravá škola a věřím, že podobně dobře dopadne i nově vznikající projekt Zdravý domov. S přístupem ke zdravému a kvalitnímu vnitřnímu prostředí v budovách se do hry tzv. vrátil člověk. Často jsme na něj, vlastně na sebe, zapomínali.

Je něco, co vám na kulatých stolech chybí?

Trochu mi chybí větší zaměření se na klimatickou změnu. Podle mě je třeba uchopit ji jako platformu, na které se mohou stavět další cíle a rozvoj našeho sektoru. Stavebnictví je tradiční, avšak spíše konzervativní obor a v reakci na klimatickou změnu zůstává spíše opatrné.

Co je nyní podle vás stěžejní pro stavebnictví?

Z mého hlediska je pro celý sektor výzvou cirkulární ekonomika, která je také chybějícím článkem v uvažování o zvládnutí klimatické změny. Stěžejním tématem jsou inovace v udržitelném rozvoji, automatizace, prozatím opomíjený nástup umělé inteligence.

Ve stavebnictví je tradičně velký tlak na cenu, nejde to proti těmto trendům?

Stavebnictví musí upravit model výběru dodavatele. Soutěžení o nejlepší cenu jistě zůstane přirozeným článkem výběru dodavatelů. Podstatným kritériem je však životnost technologií, produktů. Nejsme přece tak bohatí, abychom si mohli kupovat levné věci, které zanedlouho přestanou plnit svoji funkci. Je třeba vnímat posuzování ekonomické výhodnosti v celém životním cyklu projektů. První vlaštovky už se objevují například v tendru na budovu Národního kontrolního úřadu, kde v soutěži hrají 25% roli právě ekonomické dopady v celém životním cyklu budovy.

Úkolů je tedy před námi pořád hodně, ale stejně tak je spousta práce za námi a já za ni chci poděkovat všem - členským firmám a kolegům, díky kterým je Rada vlivnou skupinou na poli udržitelného stavebnictví a má přirozenou odbornou i společenskou autoritu. Díky patří výkonnému týmu, který ve shodě s představenstvem zajišťuje akce, zázemí a propagační činnost. Všichni odvádíte skvělou práci!